Curriculum


ŽivotopisŽivotopis
Obrazová přílohaObrazová příloha

Zpět | Home

Výstava
 

Olbram Zoubek

Olbram Zoubek

Sochař

Životopis
 

* 21. dubna 1926 v Praze
† 15. 6. 2017 v Praze

1945-52 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u profesora Josefa Wagnera.
1951 začal s restaurátorskou praxí, specializoval se na renesanční sgrafito a kamennou plastiku.
1952 uzavřel manželství s Evou Kmentovou.
1954 se narodila dcera Polana.
1952-70 členem Svazu českých, výtvarných umělců.
1956 se narodil syn Jasan, budoucí český sochař.
1958 poprvé navštívil Řecko. Stal se členem tvůrčí skupiny Trasa (až do jejího zániku v roce 1970).
1965 se účastnil mezinárodního sochařského sympózia ve Vyšných Ružbachách na Slovensku.
1966 se účastnil mezinárodního sochařského sympózia v St. Margarethen v Rakousku.
1969 sejmul posmrtnou masku Jana Palacha. Na výstavě Socha a město v Liberci obdržel cenu Matyáše Bernarda Brauna III. stupně. Účastnil se mezinárodního sochařského sympózia u Federsee ve Spolkové republice Německo. Na 2. pražském salónu v domě U hybernů v Praze získal l. cenu Svazu českých výtvarných umělců za sochu Jan. Provedl náhrobek Janu Palachoví.
1970 provedl náhrobek Janu Zajícovi.
1974 s Václavem Boštíkem, Zdeňkem Palcrem a Stanislavem Podhrázským, sám jako vedoucí skupiny, zahájil sedmnáctiletou práci na restaurování pláště renesančního zámku v Litomyšli.
1978 po obnově organizace výtvarných umělců za normalizace byl zařazen do evidence Českého fondu výtvarných umění aniž podepsal Antichartu.
1980 zemřela Eva Kmentová.
1981 se oženil s Marií Edimanovou z Litomyšle. Podruhé navštívil Řecko.
1982 se narodila dcera Eva.
1987 zakládajícím členem a předsedou Nové skupiny v Praze. Na výstavě - Výběr ze současné československé komorní plastiky v Galerii A.M. Bazovského v Trenčíně mu byla udělena l. cena.
1988 podepsal Několik vět.
1989 se v Praze účastnil listopadového převratu jako člen akčního výboru Svazu československých výtvarných umělců. Stal se zakládajícím členem obnovené a obrozené Umělecké besedy.
1990 mu byla udělena Národní cena České republiky. Stal se členem Sdružení sochařů Čech, Moravy a Slezska.
1992 se účastnil výtvarného sympózia Barok a dnešek v kostele Zvěstovaní Panny Marie v Litoměřicích.
1994 definitivně ukončil restaurátorskou činnost.
Zapsán do knihy cti městské části Praha 3
1995 zvolen předsedou Sochařského sympózia v bronzu. Potřetí navštívil Řecko.
1996 mu byla udělena státní cena - medaile za zásluhy
obdržel medaili Masarykovy univerzity v Brně
1997 mu byla udělena cena města Litomyšle
1998 mu byla udělena stříbrná medaile Hlavního města Prahy
1999 obdržel medaili Vysoké školy báňské v Ostravě
Starostou Umělecké besedy
Olbram Zoubek žije v Praze a v Litomyšli.

Napětí mezi tíhou a touhou létat, mezi současností a směřováním k nadčasovosti, mezi tíhou hmoty a snahou ji popřít, mezi dokonalostí a nemožností jí dosáhnout. To je to, co mě vzrušuje. Aby socha stála nohama na zemi a hlavou mířila ke hvězdám.

Olbram Zoubek, 1994