Výstava
Zpět | Home

Soutěž - Léto 2019

Léto 2019

Tentokrát se na výstavě sešla velmi neobvyklá společnost. V rámci představení tušových kreseb a litografií, které ozdobí dva samostatné kalendáře pro příští rok, tu o přízeň návštěvníků soupeří nejzajímavější zástupci fauny a silné stroje, konkrétně historické lokomotivy, jež se nesmazatelně zapsaly do dějin české železniční dopravy.

Asi už ani není třeba představovat pány výtvarníky, kteří za nimi stojí. Jen pro pořádek, a především ze slušnosti a úcty k nim: autorem kreseb divokých zvířat je Ladislav Kuklík, litografie, z nichž se valí oblaka páry, jsou dílem Jiřího Boudy.

V reálu těžko představitelný kontrast svalů a šlach i roztodivných vzorů na srsti majestátních zvířat, s lokotkami, jež pod plechovou kůží schovávají silného oře, toužícího po vyrovnaném závodu se čtyřnohým běžcem, se v galerijním prostředí stírá. Obě strany spojuje impozantnost, odvaha, dokonalý design i technické provedení, bez nichž by nebyla zvířata v drsné přírodě schopna přežít, stejně jako by si se záludnostmi trati i přírody nedokázala poradit kterákoliv mašinka.

Nosorožec, medvěd, kamzík, lev, tygr, leopard, polární vlk, hyena či žirafa. Každé ze zvířat vyniká jinou dovedností či silou, která jim pomáhá přežít v nehostinných koutech severské přírody stejně jako v horku se tetelícím vzduchu africké savany.

Z některých, přestože "jen" kreslených, pohledů jde strach, jasně nám beze slov sdělují, co si o nás jejich majitelé myslí, že se zastrašit nenechají a zůstanou ve svých lovištích. Další nás pozorují spíše pobaveně či zvědavě, a jiným za pohled ani nestojíme. Tolik emoce vzbuzující životnosti jim vdechl Ladislav Kuklík.

Hrdý název Austria svědčí o důležitosti vzniku železnice pro monarchii, další jména lokomotiv si s ním nijak nezadají. Na kolejích se proháněl Vulkan, který silou 30 koní dokázal uvézt pořádný náklad a Jiří Bouda ho ve své grafice opatřil obsluhou, aby i laikovi poodhalil, jak se takový černý kolos s nablýskaným kotlem dával do pohybu.

Ani na dalších obrázcích z kalendáře nechybí na supících železných ořích z anglických lokomotivek v Newcastlu a Manchesteru či ještě vzdálenější Filadelfie, ale i blízké vídeňské, báječní muži na parních strojích, bez nichž by se tyto kolosy, jeden dokonce i toho jména, po dvojici klikatících se stříbřitých stužek daleko nedostaly. Nepomohla by jim ani hvězdná jména jako Jupiter, Pluto, Titan atd. A sám o sobě ani nezbytný přívěšek - vagónek, v němž si každá lokomotiva vezla s sebou svou potravu.

Kalendář pak připomíná, že šestý červnový den léta páně 1839 přijel na územní dnešní České republiky první vlak z Vídně. Svou cestu ukončil v Břeclavi a za měsíc (7. července 1839) se s cestováním vlakem mohli obeznámit obyvatelé Brna.

Jiří Bouda své přesně vykreslené stroje oživuje i dalšími postavami, jako je výpravčí, ale třeba i pes, poslušně čekající u nohou svého pána, až se lokomotiva odporoučí do bezpečné vzdálenosti.

Ať už jsou nám bližší živí, chlupatí tvorové, či ti železní, hrabající nedočkavě pomyslným kopytem v každé stanici, před každým semaforem, na červencové výstavě nás dozajista zaujmou obě kategorie.

Zuzana Ottová
červenec 2019

Obrázky jsou na stránce uloženy ve třech velikostech.
Copyright 2019 ArtForum / ICZ a.s.
Veškerá práva vyhrazena.